Sloka
8
छाया मुखे जननि चान्द्रमसी तवासीत्
कल्पद्रुपल्लवरुचिः करयोः पदोश्च
सौधो रसे वचसि सम्पदतो न मिथ्या
भ्रातृश्रियं सहभुवः परिबिभ्रतीति
chāyā mukhe janani cāndramasī tavāsīt
kalpadrupallavaruciḥ karayoḥ padośca
saudho rase vacasi sampadato na mithyā
bhrātṛśriyaṁ sahabhuvaḥ paribibhratīti
சா2யா முகே2 ஜனனி சந்த்3ரமஸீ தவாஸீத்
கல்பத்3ரு பல்லவருசி: கரையோ: பதோ3ஶ்ச
சௌதோ4 ரஸே வசஸி ஸம்பத3தோ ந
மித்2யா
ப்4ராத்ருஶ்ரியம்
ஸஹபு4வ: பரிபி3ப்4ரதீதி
Commentary:
Mother! The grace of the moon is seen in your
face. The beauty of the tender leaves of
the kalpa vruksha is seen in your hands and legs. The sweetness of the nectar remains in your
speech. It is not untrue that siblings
adorn each other’s’ qualities.
தாயே!
சந்திரனின் காந்தி உனது முகத்தில் உள்ளது.
கற்பகமரத்தின் இளம் தளிர்களின் சோபை உனது கைகளிலும் கால்களிலும்
காணப்படுகின்றன. அம்ருதத்தின் இனிமை உனது
வாக்கில் உள்ளது. உலகில் உடன்பிறந்தவர்கள்
பொதுவான குணங்களை உடலில் தரிக்கின்றனர் என்பது பொய்யன்று.
No comments:
Post a Comment